Přeberu svoje sny
a ty růžové
nacpu do náručí
bláznům.
Ať si mohou hrát
a mají chvíli křídla
z polámaných větroňů.
Jemně upravované domorodé
rododendrony se kácí
větrem z hvězd.
Paranoidní bambus
si o sobě myslí, že je
strom...
Ale je to tráva...
A já si kdysi myslela,
že jsem člověk...
A zatím?
Obyčejná kráva...
Aspoň nejsem sama :-) Ale ty růžové sny si asi nechám, je fajn občas lítat v oblacích...
03.06.2007 20:52:00 | lidus
tož holka.. jaká kráva... ty bys teda zasloužila.. .... :))) jedině básniřka.. můžeš být.. :)))
03.06.2007 16:24:00 | Najlin
Nazdárek Jani!
Velice překvapující závěr, ale musím s ním nesouhlasit. Seš príma holka. Básnička skvělá, ale já bych jí nenapsal v první osobě, být tebou. Věděla bych o jiných adeptech na ten pěkný titul:)))
03.06.2007 16:02:00 | Enygma
:-), nebuď na sebe zbytečně přísná, jasně píšeš to co cítíš... to je jen a jen v pořádku...super, piš dál!
03.06.2007 14:08:00 | nehbet