...Déšť dnes neslaví...
...Déšť dnes neslaví...
Anotace: Den chladné nálady a deště...a pár metafor srdce, které se bouří...
Černí andělé s lidmi bdí
nad promoklým městem Francie.
Pod sutinami tiše pláčí
oči Petra a Lucie.
.
Gramofon nepřehrává
šanson mrtvé Francouzky.
V perifériích děti věší prádlo,
krajky natrhané na kousky.
.
V podkroví si tanečnice,
pro spásu duše do okenic staví,
vyprahlé zčernalé slunečnice,
které s fotkami té noci slaví.
.
Červený deštník nevzpomíná,
ukrytý do truhly po předcích.
Tíha mraků ho nezajímá,
dnes nezáleží na kapkách, na svědcích.
.
Ulice kalužím neodpoví,
proč se mokré za čisté považuje.
Déšť lidem vlasy nesmáčí,
jen chladně uvažuje...
Jestli se zítra hlavy,
ještě k východu otočí...
.
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Vždycky zůstává nějaká vzpurná hlava, která se zas a znovu ráno otáčí k východu...
A v dešti se někdy rodí nejšílenější náhody... (asi takhle: Jiří Suchý - Potkala jsem ho pršelo)
03.06.2007 20:49:00 | lidus
Nechápu... dneska nechápu tu smutnou náladu... zmokla jsem a docela solidně... a jsem happy... ale je hrozně krásná... ;)
03.06.2007 18:45:00 | prostějanek
Moc se mi líbí zčernalé slunečnice v podkrovní okně tanečnice...Vůbec, celá se mi líbí..mám ráda tyhle pochmurné a depresivní.Možná proto, že vyjadřují i mojí náladu...?
03.06.2007 16:29:00 | Veru
Vidím, že nejsem jediná, co má depresi. Je nás ví, tak se nebudem bát vlka nic.
03.06.2007 16:09:00 | Enygma
