vzpomínky..
napsané na zdech
usrknuté z limonády
zapomenutý dech..
vybledlé fotky
ze zažloutlých pravd
ti lidé?
jsme to vůbec my?
byla to hra...na život?
když jsme se houpali
svoje sny hledali
.........(v trávě?)
a smáli se hledajíc
zapomnění..
v němém posedu..
už se neplazíme
ani nevěříme
a jepice
letíc kolem..
se na nás usmála
na pokraji života..
Pěkná báseň k zamyšlení. Vzpomínky jsou nakonec to jediné co zbyde. Naše bohatsví, náš poklad. Tak je střežme a važme si jich. A z minulosti se poučujme. Hodně štěstí v dalším tvoření.
18.06.2007 16:15:00 | Regnator
to je fakt, ale škoda, že je tu tak málo komentů, když je tolik pozitivních hodnocení :)
04.06.2007 22:05:00 | Emis