Motýlí křídla i piškoty z baletu
jak duha tisknoucí se děcku do duše
barevné pastelky zbláznili poetu
než temná poslední s kosou si přikluše...
Blankytná oblaka s kapkami oceli
slepecký dobrman i s bílou holí
náplast, co na nebi trhliny zacelí
nebeský baldachýn prožrali moli...
Stužka, jíž zapletla princezna do vlasů
sklenička na slzy úsměvně plná
rodinné portréty groteskních mamlasů
na pláži sušená půlnoční vlna...
...Nástěnku emocí
špendlíky bezmoci
zdobí...
... mou dávku emocí
jsem dávno vyčerpal
nad svojí bezmocí
zaplakal sám pan král
*- ... jo, nic jiného než emoce, dávajá životu šťávu ....
......... a bez nich, ...?? ... čekání na tu s kosou ...!!
13.06.2007 16:16:00 | HarryHH
Jakej superlativ jsem ještě nepoužil?
Prostě se mi Tvoje básničky moc líbí...
:-)
06.06.2007 17:04:00 | La Suneteto
Šmankote holka, co do toho taháš mou přítelkyni s kosou. Copak nevíš kolik má práce? -:-)) a na půlnoční procházku tahat depku na provázku??
Dělám si lekraci, a básnička je přesně o tom co tě trápí ... ví otom ti mamlasi?? když tak jim to aspoň naznač
06.06.2007 15:52:00 | Rybča
Každý máme nějakou takovou... ale ne každý to umí tak výstižně popsat... ;)
04.06.2007 18:40:00 | prostějanek