Parte

Houska se zasmála a pověděla jitru
"hej, svaté povětří, jdi smírem mým"
a duším bláhovým
úlevu dej!
Já viděla tvé obří nohy
vykukovaly zpod ubrusu
a žloutly na kyslíku
a červotoče v lýku,
absolutně nezajímaly,
jejich stesky padlých not
co se rozsypaly jako houby po dešti
a sbírali je andělé,
co smáli se vesele
svým kamenným tvářím
/co tak zlotřile je mařím/
bílou křídou.

Se zlatou obrubou na obálce
přišlo mi parte.