Dálnice.

Anotace: Sociální balada o lidech ztrácejících svou identitu,o lidech měnících se v pracující hmotu.

Dálnice.

Dálnice šedá,
spáti mi nedá,
bojím se Tě,
bilboardy nalíčená čubko,
jsi vražednice.

Máš nekonečně dlouhé nohy,
klín Tvůj mne čeká až někde za obzorem,
smrtící jsou ze Tvého těla mosty,
nad krchovem.

Kamiony strakaté,
zde den co den,
odnikud nikam,
převážejí americký sen,
a já věřím,
že najednou,
vidiny se rozplynou,
byť po nich zůstane,
těžká kocovina,
chronický splín,
otrava olovem
a nepomůže nic jiného,
než léčba Hrabalem
načež všichni,
třikrát denně povinně
s radostí předčítat si budou,
Perličky.

Dálnice,
tržní krasavice,
jsi vražednice,
amputace biotopu,
rozetnutá stráň,
vyříznutá stráň,
radikální řez,
proud peněz,
zpěváček Boží,
umírá na předním skle,
mondéně je zle,
vyblij se do sebe,
zapni stěrače,
na dálnici pro ptáče,
nikdo nepláče.

Dálnice,
konzumní svůdnice,
jsi vražednice,
iluzí opíjíš,
realitou zabíjíš
a človíček se štve,
natvrdo,
dokrve,
pro euro,
na cestu,
do bájné země Egó.

Dálnice,
dvou bodů,
osudů spojnice,
jsi vražednice,
komická tragedie,
tragická komedie,
není proč se smát,
nežiješ sedmkrát,
už dvakrát se nezabiješ.