Míjení
Míjení
Anotace: Možná někdy potřebují mít lidé od sebe větší vzdálenost… aby … pochopili… že se míjejí… Možná i proto, aby k sobě hledali novou cestu…
Rty se rozsekly
na hraně obloučku
(zase jsem prošla
struhadlem dialogu)
Kapka krve
ucpala dírku
od tajemství,
ke kterému jsem Ti dala
klíč
(tajné smotky v pudu sebezáchovy
shořely)
Naše ega se tlučou do prsou
a vzájemně prohrávají
svou magnetickou sílu
Budeme se dál míjet
Vybral sis svou bolest,
když jsem Ti klečela
u nohou
(nebudu křičet…
jen se tiše rozpiju
jako kaňka omylu)
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk11.06.2007 20:50:00 marllichy
Na chvíli jsem se při čtení lekla, jestli se něco stalo - nestalo. Posílala jsem ti pozdrav ... elektronicky ... ale žádná odpověď, vím ... je toho hodně.
10.06.2007 10:52:00 Zamilovaná do nezamilované doby
ten konec je krásný...ale.. sluníčko..královničko.. jen protože si mě upozornila na smutnější básničky..jen proto...
...však stejně posílám další hrstku motýlů... a neboj. nechytám je z louky, to bych si nedovolila.. už vůbec ne sama.. možná. je beru z jiných světů... ¨¨
vrací se tečka za oblohou.. dnes jen pro Tebe :-)
06.06.2007 09:05:00 kavec
komentuji tu poslední sloku , ta se mi zdá fantawstická něco co vydá za celý román ...míjíme se vzájemně a míjíme i sami sebe , vlastně život je samé míjení a dobíhání toho co ti uteklo ...a někdy ani nestihneš někomu třeba říci , miluji tě a on tě už opouští a jde za svou novou láskou :-) Kavec
06.06.2007 08:12:00 uživatel smazán
... o míjení jednou napíšu román :))
06.06.2007 07:45:00 smudlinek
Určitě známe všichni míjení i ze "vzdálenosti" několika centimetrů. Mrtvá komunikace, po které nejezdí žádná slova...
