truchlící nad dočasnou samotou dní

Anotace: v okamžicích největší bolesti vzpomínáme...

bez soucitu
plna snů o umírání
v mezích zamilovanosti
nepřestávajíc žasnout
nad pohledy z výšky

obrána o pocity štěstí
ležérními muži v oblecích
/my si tykáme?/

svévolná
s pohyby v před
časoprostorem
proplétající se nekonečnem
obávaných dní

nepodléhající outoritám
bez dívčích mašlí
svazujících vlasy
prvoplánovitě

lapající po dechu
neschopná udržovat tempo
energie růžových slonů

v porcelánu...