Ráno
Ráno
Ráno v blankytu snídá,
na zlatém talíři hoduje,
rosu v kapkách si hlídá,
a čas jen pomalu boduje.
V zahradách visutých,
do korun stromů kryje se,
jak v dobách minulých,
tiše noci, směje se.
Vánek vlahý předvojem,
po úbočích skal hledá,
omotán mlžným závojem,
kde družka jeho bledá.
Výš stoupá mince zlatá,
štíty horské rozpaluje,
do orlích hnízd padá,
kapky rosy vysušuje.
Stín lásky hledám,
pálí mne den,
ve skrytu si počkám,
než přijde nový sen...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Už i mezi barbary je citlivý tvor,
jehož verše pohladí jako vítr z hor.
Už i mezi barbary se rodí básníci,
kteří píší o lásce v srdci pálící.
Už i mezi barbary je člověk citlivý,
který v srdci něhu má tak jak já či vy!
Díky,milý barbare,za tu lekci Tvou,
kterou jsi mi udělil něžnou básní svou!
Nadále víc nebudu soudit jen dle jmen,
jistě budu v životě více spokojen.
Píšeš krásně barbare!Proč jsi 20 let
čekal,než si začal psát?Snad na internet?
05.07.2007 21:54:00 | Kozoroh 1
