Na konečcích lidských větví
Na konečcích lidských větví
Anotace: Už je to osmnáct let, co mi Pan Herec Miroslav Moravec řekl – „Ty své srdce dáváš na příliš otevřené dlani… trochu skrč prsty, a chraň si jej“. Pravda, které platí pro mnohé…
Zraje
na konečku větve Tvého dávání,
ovinuto rozechvělými prsty,
vonící pupencovou prvotinou
se zlatou pihou sluníčka,
hrající strunou stydlivého měsíce
a naslouchající rose Tvých snů
… srdce
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk26.06.2007 11:58:00 NikitaNikaT.
Moc hezké, své srdce si musí každý chránit, a každý ví, kde je jej potřeba.
19.06.2007 08:02:00 s.e.n
To srdce jak jsi ho hezky nabídla známe všichni.
A je zvláštní,že v něm lásky vůbec neubývá,když tolik rozdáváš.
18.06.2007 12:51:00 Daniel S.
Ahoj Levandulko
Tak jsem si opět odělal chvíli času a prošel jsem si Tvoje poslední básničky. Sakra, ty totiž jsi jediná, která zcela porušuje moji zásadu, že nerýmované básničky nejsou básničky... Asi budu muset svoji zásadu upravit. Nerýmované básničky mohou být básničkami, ale musí se to umět tak, jak to umíš Ty...
Nebudu Ti k nim klikat další stovky, máš jich dost... ale klidně si je tam ode mě představuj...
Byla to hezká hodinka...
17.06.2007 21:36:00 embryo v hlave
hezká. a líbí se mi zpracování...zajímavá...jako vždycky prostě;-)
15.06.2007 14:39:00 Zamilovaná do nezamilované doby
popis srdce...
jsi příliš otevřená a je to hezký...
Mám Tě ráda.. :-) Pozdrav Pavla
