Anotace: Tuhle bádničku jsem napsala už před nějakým čáskem,ale pořád je jaksi aktuální:-(...
Dívám se na potemnělé nebe,
odrazem svých lichotek proklínám sama sebe,
počítám hvězdy-je jich snad na tisíc,
stát se jednou znich-co chtěla bych víc?
Avšak já na zemi sedím,
na nebe temné hledím,
a doufajíc ve splněné sny,
počítaje uplynulé dny,
doufám,že někdy dočkám se zázraku,
uvidím nebe jasné bez mraku,
a místo tisíce světýlek tu,
budou zářit oči tvé jen,
toť stane se zázrak,
vždyť jsme jak noc a den.
Škoda,já básničky obvykle nepíšuX-DVlastně tohle je první básnička,co jsem v životě napsala...
16.06.2007 13:24:00 | Anymka
Na tvůj věk je to slušná básnička... jen pokračuj dál,zajímalo by mě,co budeš psát ve dvaceti..
16.06.2007 00:20:00 | animovaný medvídek Pů