Tam někde,
mezi tím vším,
schovávají se dvě dlaně,
a jedna tvář…
Za slovem poznání,
před polibkem na dobrou noc,
u konce poslání,
v dlaních tkví růže květ…
Rety rudě zbarvené,
prý děvka, ale ne,
jen odvážná tvář,
a polibek…a polibek…
líbí... odvaha je důležitá, protože pouze ti, kteří se odváží jít příliš daleko, mohou přijít na to, jak daleko se dá jít...
20.06.2007 16:17:00 | Nekonečnost