trocha nostalgie.

Sedím sám na hřišti,
nealko Radegast tu mám,
dívám na kurty prázdnem zející,
ještě včera jsem na nich hrál.

Je nezvyklé to ticho - prázdno,
nikde známka pohybu,
já z toho mám v duši smutno,
tak radši z lahve upiju.

Omlou vám se za vzpomínky,
na prohry ba i vítězství,
zde s kamarády jsme popili,
i jubiela slavili.

Neslyším tu chvály - hádky,
ba ani míčů dunění,
nadávky za výkon špatný,
ta představa je k zbláznění.

Dopiji a raděj končím,
snad zítra bude líp,
botasky na hřebík věším,
ze hry už nebudu mít nic.