Sesbírám plátky padlých květů,
lístky, jenž se tak rády tulí
( květy tulipánů )
Pak vyšiji je na kabátec,
by chránily Tě v krutém boji,
tak jako Odyssea Athéna
vyvedla ze spárů čarodějné Kirké,
či Achillea obdarovala řeka Styx
nezdolnou silou a odvahou.
Do vlasů – vpletu Ti vůni heřmánku,
abys vyhrál nad smutným stínem,
tím třepotavým,
o němž jsi ještě nevyprávěl.
Oděna v háv probdělých pavučin,
čekám Tě s rosou ve vlasech
na naší hvězdě,
na hvězdě zvané Antares.
Jooo, tahle básnička potvrzuje to, co píšeš v profilu: že jsi romantik! Úžasný!
09.07.2007 15:49:00 | Hannazka
:) Vidím, že psát humoristické povídky bude lepší, než se snažil čtenáře dojmout nějakou červenou knihovnou...
05.07.2007 15:10:00 | Metcheque
Když vetkáváš do jeho srdce svůj něžný cit, vyhraje bez pochyby nad každým stínem i sebevětší hrozbou...neb láska, toť nejmocnější zbraň :)
29.06.2007 08:29:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháč
jako je krásná tak stejně nebezpečná. Jsou ústa z hedvábí a v zadu na ocase ostrý scimitar se pne.
vytečně má usměvavá přítelkyně.
22.06.2007 19:42:00 | černočerný