Stínem stínů

Anotace: Taková unavená (podivná) báseň, která mne napadla na cestě domů prosluněnými ulicemi.

Sbírka: Krajíc života

Stín jde unaveně
jako štěně
divnými ulicemi
závějemi

Kráčí mezi městy
přez troje mosty
ledem,
sněhem.

Sází na krůpěje
vlk se směje,
padlé ptáče,
pláče.

Kvete stínem šišek,
pampelišek.
Stopy neutají,
ledy tají.

Půl roku už není zima,
chlad tě jímá
peřím,
věřím.

Padá stínem stínů
pod peřinu
ulicí pastevců,
řekou milenců.

Nebe se modří chvěje
měsíc pěje
míří tiše k Slunci,
prázdnou ulicí.

Plaší všechny ptáky
stíny a mraky
lůnem letní noci
o půlnoci.

Zmizel stínem stínů
na vteřinu
v kopcích,
nocích,
řekách.