Nevěsta....
Nevěsta....
Smrt je tak blízko nás,
cítíš, lásko ten mráz?
Snad ani nedýchám,
statečně slzy polykám.
Bolest stáhla mi hrdlo,
proč už nic neříkáš?
Já vím jsem trdlo,
ale proč oči své přivíráš?
Cítím jak po námi křupe ten tenký led,
líbám tvůj modrý ret.
Slzy stékají mi po tváři,
ty lháři!
Ta skutečnost sráží mě na kolena,
všechno je to moje vina.
Už nemohu se nadechnout umírám,
oči děsem i úlevou zavírám.
Jsem na konci cesty,
a tak končí příběh malé,černé nevěsty.
Komentáře (10)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
nezáleží na barvě..na černou a bílou škatulkují jenom lidé,co odsuzují bezdůvodně..a to nejsi ani ty,ani já..máš to krásné..myslím,že jsme pochopila,o jsi tím chtěla říct..
28.06.2007 13:22:00 | Lúthien Tínúviel
Tak nějak se cítím v každém vztahu, vždycky to nakonec všechno chcípne!
25.06.2007 17:32:00 | Rhiana E. Nebresk
O lásce se mnoho píše,
skutečná, ta přijde tiše,
chraň ji, jak vzácného ptáčka,
ať se nikdy nepomačká...
25.06.2007 14:05:00 | zzlatý
