pohlazení

něžná a krásná...

29.08.2007 13:33:00 | Stavitel mostu přes Rubikon

Co k tomu říct?Opakoval bych to,co již řekli předchozí!Hodně dojemné,to je pravda.A je opravdu obdivuhodné,že se tyto děti i přes svoje handicapy umí radovat ze života a projevují tak lásku...dávám ti za sto,ale kdybych mohl,dal bych klidně i za tisíc!

27.06.2007 22:41:00 | Chancer

Krásná. Moc se mi líbí. Děkuji.

27.06.2007 18:49:00 | Ludmila Ježová

Velmi citlivě jsi to pověděla...

27.06.2007 16:27:00 | Rybí_kost

Na toto téma bych si netroufla ani psát
ani mluvit a s úctou se skláním před těmi,
kteří to dovedou a přidávají lásku tam, kde
je jí nejvíce třeba.

27.06.2007 10:42:00 | Beáta

Rozdáváš lásku svými básněmi. Je vidět, že jsi něžná dušička.

27.06.2007 08:52:00 | frany73

,,...je podivuhodné, jak dovedou postižené děti vytěžit skryté poklady lásky z jiných lidí, zejména rodičů... v nich vidíme nepokrytě přirozenou hodnotu lidství, bezmocnou, nechráněnou, nemajetnou. A můžeme se od nich naučit ještě mnohem víc. Ony se nebojí - nemají žádné nepřátele. Jsou důvěřiví - v jejich světě není nikdo zlý. Jsou plni lásky _ nikoho z ničeho nepodezřívají...(M. Craigová)

Pracovala jsem u takových dětí...je dobře, že je tu doba, kdy tahle má básnička...napsaná před 24 lety už není pravdivá... tady ji máš...jako dík za tvé návštěvy u mě :-)

ÚSTAV

Procházím mezi postýlkami
kam nesmí mámy
ani Večerníček
Kde sen se vkrádá
jako marmeláda
na krajíček dne
...a někdy ani
nezastihne přání...

přestože mámí
dítě zrazené...

27.06.2007 08:14:00 | no

Krásná a dojemná básnička.Kéž láska tam kde nejvíce je potřebná,nikdy nechybí.

27.06.2007 07:51:00 | s.e.n