masařka

Jsem rozpláclá moucha na skle
srdce je jen sval
tak proč ještě bouchá?
Jak kůň splašeně se vzpírá
a nasadí svůj cval....
žiji dál...
moucha,která nelítá a nepřekáží
už nejsem Tvou přítěží
Rozpláclý flek..
možná ses lekl,
když sliz z ní tekl....
po čistém Tvém okně
co vidíš duší a co hmotně?
Zbyl jen smutek
co na dotek
mokře vnímáš,
už svědomí neposbíráš....
leží někde na dně
a já na kousku růžku papíru rozjímám se
nestěžuji si,jsem v klídku,,mám se"
vedle zbytků z potravin,
zbavená veškerých svých vinn
Tvá masařka ,nasává z posledních sil pach
jsi můj vrah
co líbal mě
i párkrát sbil...
sbohem lásko,moc jsi pil..
udej se sám
na růžek papíru
položil si mou mrtvolu
chybí už jen černý rám...
Budeš sám...