V kapce pláče
V kapce pláče
Za oknem mi pouštíš
cédéčka deště, Bože,
a já infantilně trhám
kopretiny z toaletního papíru
(lepím je na monitor,
aby mé básně
konečně zavoněly štěstím)
Šňůry mokrých provázků
spojují Tvé nebe
s mýma očima
a v duši vážou uzlíky,
kterými se těžce polyká
život
Chodím bosa v loužích
svého osudu,
bábovičky se mi vždycky
roztečou
Za nehty si sázím
ze zimní vody sněhuláky
pro tlumení škrábanců
vzteku
Moje osobní pedikérka
na mě nepřítomně hledí
ze zrcadla slzy,
kterou se snaží roztrhnout
Pod koncertem deště, Bože,
uvězněna ve vlastní kapce pláče,
oblékám ruce jejími vlhkými stěnami
s prosbou
pomoz, prosím…
… a z nebe padá vločka
slunečních paprsků …
Zahřeje?
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
vločka vždycky zahřeje, tedy vždycky když chceš a když je utkaná ze slunečních paprsků ...
... báseň melancholicky nádherná;)
03.08.2007 14:09:00 | shrek1979
jako vždy hra na něco (bukowski...?) bez ladu a skladu plný klišé, probůh...
20.07.2007 20:13:00 | Dandysek
Je to už dávno, co jsi tohle psala... nekolik dnů, měsíců a nebo světelných let... myslím, že dneska už nepláčeš, že už je dobře a mazlivě a zase rozkvetly kopretiny na louce jen a jen pro Tebe!!!
16.07.2007 12:54:00 | Hannazka
Laskavě hřejivá,trošku bolu,něco pláče,
Levandulím fandím
15.07.2007 16:32:00 | Vivi.~2
možná to chápu...ale možná ne. pověz, co je špatně? Rozárka
11.07.2007 22:29:00 | Mademoiselle Tambourine
