Neznám tě
Na život jen pliváš jed,
nenecháváš točit se svět,
agresivní jsi vždy a hned
Co jednou vystřízlivět?
Já tě vlastně nechci vůbec znát,
nemáš nikoho,nikoho,ani sebe rád
Vždyť táta má být i kamarád?
Ale ty jsi snad jen zloby aparát
Neznám tě a nechci tě znát,
doma,na ulici,jinde tě potkávat
Jsi sice můj táta a já tvoje dítě
nikdy však neřeknu:"Táto,miluju tě.."
Jako kdybych to psala sama. i když můj otec nepije jemu stačá to jaký je....hodně štěstí
06.07.2007 11:03:00 | Fay
Jo vykouzlit úsměv, to bych taky chtěla - stačí, když Tě na dálku obejmu?
02.07.2007 12:54:00 | Rádoby zoufalá
Je těžký být soudcem, ..... a ještě těžší je pak ...
.... být odsouzeným ...
Můj otec, nepil ... ale jeho život byl jen výřad úkolů které bylo třeba splnit ...
jak jsem k tomu měl dost prostředků a sil odešel jsem od jeho názorů a nepochopení ...
.... abych se polétech vrátil a uznal jeho důvody ...
/ protože starost o rodinu není vůbec nic jednoduchého ... */
*- paradoxně mám tři "dospělé děti" které mě zatratily že jsem si dovolil zorganizovat si život po svém ...
... a tak to je ... vrátí se, ... to vím... ale k čemu mi bude jejich slza in memoriam ..
28.06.2007 16:06:00 | HarryHH
Bolest se nemá odmítat, člověk si pak aspoň uvědomí to, když mu bylo doopravdy krásně.. Báseň výsostně pravidelná s precizním rýmem.. A navíc, jsi taky malířka... Kdybych já malovala trochu abstrakci, vytvořila bych pro tebe obrovský úsměv na rtech..chceš? Jen pro tebe:-)Holka, drž se!
28.06.2007 15:00:00 | Jasmin de Paris