Anotace: no sem docela mladá na básničky tohodle typu,ale tak..pár rýmů mě napadlo no.. =)
Černá slza stéká po tváří života
a na srdce dopadá nebeskej prach.
Proč vše,co člověku zůstane,je nakonec samota,
a kapičky rosy na řasách?
Smutek,jenž z očí křičí:
„Mám novou oběť,pohleďte na ni!“
a zevnitř ji nenávratně ničí …
Přibyla vráska a další za ní.
Pak zbývá už jen vzpomenout si,
(a pro sebe se pousmát)
na staré,krásné,zlaté časy,
Dřív,než začnou i vzpomínky lhát!
tahle báseň je dobrá az na detaj ujel ti tam rým(vzpomenout si-časy) to se moc nerýmuje a trochu to kazí jinak dobrou kvalitu básně
05.07.2007 22:06:00 | Jsem ten kdo jsem
Stav hledání svého místa na světě je velmi citlivý až morbidní. Docela ses strefila
04.07.2007 07:33:00 | Marfuša
Naprosto nenormálně s tebou souhlasím ... nějak si to dokážu živě představit ... i v více situacích =(
03.07.2007 23:36:00 | Lawondy