Anotace: ach jo...škoda
Buďme rádi, že tu jsme a můžeme žít,
milujeme a jsme milováni.
Však zastavme se na chvíli,
a pozorujme ze skály,
jak svět pluje kolem nás,
a nás pohlcuje čas.
Voda, stromy, zeleň,
ale i vítr nám chce říct,
nač zoufat když máme možnost žít.
Slyším zvuky ptáků, brouků,
ale i strojů, co asi říkají?
Važme si dní, co tu můžem být,
kdy jindy to napravit....?!?!
04.07.2007 22:54:00 enda
pěkná optimistická básnička. škoda že já takovu optimistickou nikdy nedokážu napsat, já to tak optimisticky nevidím, necítím..nejde to i když si moc vážím toho že jsem tady že žiju jsem zdarvá ale vidím tolik bolesti kolem mě co prožívají ostatní:-(z toho je mi smutno..jinak dobrá básnička