Rýmy 7

Anotace: ...život je plný prekvapení...

Takových jako ty,snad je jen pár.
Dlouho jsem myslela, žes o mě stál.
Tak jsem si chodila v růžovém obláčku,
do hlavy jsi mi lil tu svoji omáčku.

Že budeme spolu,stále a navždycky,
minutu bez tebe brala jsem tragicy.
Ty rád jsi přeháněl při každém odchodu,
pro návrat bylo však milión důvodu.

Pak jednou došlo mi,že se pletu asi,
koupil sis permici do salónu krásy.
Každý den zavřel ses do mého šatníku,
našla jsem odvahu,vzít jednou za kliku.

Když jsem tě viděla,málem jsem upadla,
s kloboukem na hlavě koukals do zrcadla.
Při prvním pokusu vzít ti ho násilím,
jak stará hysterka,hlasně jsi zakvílil.

Musím říct na chvilku mě to zarazilo,
můj útok úspěšný to tak překazilo.
Uplách si s kloboukem ve spodkách ven,
bylo ti šum a fuk,že už je den.

Kufry ti vyhodím ze třetího patra,
stejně jsem potkala nového machra.
Šaty ho neberou už jsem si zjistila
a radši u kafe, sedí než u piva.

Abych však spát mohla,
klidně jak mám v plánu,
zítra se nad ránem zbavím porcelánu.