Ulice

Anotace: Ponekud "navarovska" reakce na jednu neveru z dob, kdy mi bylo 20 ...

Když na dlážděné ulici
Strach z dívčích očí tiše zasténá
Když kočky mizí v souboji
A v dálce mává vášeň šílená
Jedovatý smích už bouří
Slza v dálce skanula
Parfémy jen oči mhouří
Skóre dva - nula

Když podpatky už zmizí z očí
Hvězdy pálí jako čerstvý hřích
I se svou bídou svět se točí
Svědomí je jako padlý sníh
Na duši je plno boulí
V opuštěné posteli
Odpadky se k sobě choulí
To je zocelí

Když na dlážděné ulici
Utichne klapot dívčích podpatků
Když hvězdy pálí oblohu
Na tisíc malých lidských odpadků
Kočky oči slastně mhouří
Ve vzduchu je cítit hřích
Pod víčky se slzy bouří
Jedovatý smích

Se nese tmavou ulicí
Jež nad svou bídou tiše zasténá
Jen parfém levných rozkoší
A vášeň slepá vášeň šílená
Myšlenka jež v dálce mává
Zabije strach v souboji
Někdo spí a někdo vstává
Někdo obojí