Jablko poznání

Hrdlo svírá se mi touhou,
okusit, co jsem ještě nepoznal,
jen na chvilinku pouhou
nové chutě rozpoznat.

Utrhnout jablko zahrady vášní
a zakousnout se do něj s chutí,
to pocit ve mně vyvolává zvláštní
a něco jakoby mě k tomu nutí.

Ach, slaďoučké je jako med,
zakous´ jsem se do něj právě,
chci honem další a to hned,
však hada vidím v trávě.

Symbolem zkázy je a o zradě vypovídá,
co s námi bude dál fakt nevim,
ale něco mi to všechno připomíná,
příběh Adama a Evy.