Requiem (Bílá křídla)

Smutek, nám lecos tají.
Bílá křídla, se třepotají.
A naše duše se strachem chvějí…

Do neznáma, až tak daleko,
mě vede ruka pána, a všichni naměko.

Jó dneska, se tady slaví,
a všichni, se chichotají.
Jen dvě oči se neusmějí…

Andělí můj, bez tebe,
musím stůj, co stůj do nebe,
a děsím se, té samoty,
tak prosím tě, jo jenom ty…

Ať zní trumpety a na mém hrobě září květy.

Na nich, se motýl staví,
jeho křídla, se třepotají,
a moje duše, se v něho změní…