Jsem nahá,
sice už ne v trní
v klíně tiše dítko vrní,
ale nějak bez obalů
nohy v louži s trochou kalu.
Jsem nahá,
dnes jen za úsvitu
tělo kdysi z ebonitu
tyči už se nepodobá
místo srny nohy soba.
...Jste nahé, a já chci být též
na břiše si stavit věž
a jednou mít své dítě v klíně
z postele jen šeptnout líně...
Jsem nahá.
..jako vy.
To je fakt nádherná básnička! - to bylo první co mě napadlo. A ejhle, oni už to napsali všichni přede mnou... :-)
02.08.2007 07:19:00 | La Suneteto
hezká, něžná...taková šeptavá
18.07.2007 22:02:00 | Trdlo
To je nádherný, Aylo.. Ten ebonit a tak.. vůbec všechno.. i to, že jsme neb jsou nahé..
13.07.2007 13:24:00 | Zamilovaná do nezamilované doby