Slza,
perla slaná.
Slza,
někdy hraná.
Tváře šperk krásný,
bolestný, tak vzácný.
Nač však tajemné perly utrácet?
Proč od lidí slanou tvář odvracet?
Jistě, bolest jinak velí,
ale o tom je svět celý.
Usměje se a pak breč,
vše lépe půjde, to mi věř.
I když pláčeš, smích lečí,
lepé jak přátelské řeči.
Smích,
slza tajemná.
Smích,
rána zhojená.