Návštěvnost
Na cestu
Na cestu
Na cestu sedm andělů,
já je viděla, už čekají.
Jen žádné slzy, pozdě plakat.
Byla jsem se rozloučit,
možná jsi mě neslyšel,
taky jsem nic neříkala,
tichá slova, co číst jdou jen srdcem.
Usmívám se,
jako ty, když usínáš.
A všichni kolem utírají slzy.
Jen jedno si přeju.
Střep vypouklýho zrcadla,
který jsme jednou spolu našli na silnici,
to jsem byla malá holka,
a ty ses před ním vždy holil,
snad tě dělal hezčího.
A velikej, veselej pohřeb.
já je viděla, už čekají.
Jen žádné slzy, pozdě plakat.
Byla jsem se rozloučit,
možná jsi mě neslyšel,
taky jsem nic neříkala,
tichá slova, co číst jdou jen srdcem.
Usmívám se,
jako ty, když usínáš.
A všichni kolem utírají slzy.
Jen jedno si přeju.
Střep vypouklýho zrcadla,
který jsme jednou spolu našli na silnici,
to jsem byla malá holka,
a ty ses před ním vždy holil,
snad tě dělal hezčího.
A velikej, veselej pohřeb.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
... jen zavřít knihu, .... nic víc ...
a pomyslit si ...
" ... Dobrá byla .." ...
*- ... já ničeho víc ... po Vás ... nežádám ...
07.08.2007 15:49:00 | HarryHH
Hezké a mrazivé. Při čtení této básničky jsem si uvědomil svou smrtelnost a nezvaratnost osudu, který nás všechny čeká.
26.07.2007 10:53:00 | J.Švihovský
...bolí
23.07.2007 13:28:00 | STIMPRE
Ano, číst srdcem...
16.07.2007 16:20:00 | Bíša
"tichá slova, co číst jdou jen srdcem"
tak tahle mě dostala... ;)
16.07.2007 16:04:00 | Tömätäri