Utichly zvony
ráhna kryje prach,
na věžním ochozu
žehravé trámy
mlčí.
Začernalé roky
vzpínají ruce,
prsty zaťaté do generací
a člověčích osudů,
rozpité dásně
bezzubého času
mlčí.
Parna a zimy,
marnivé sny
klášterních pannen
širokých prázdných boků
opásaných spirálou touhy.
Mlčí.
Chorály bratří
duní klenbovím
lámou žebrovanou ozvěnu,
za rohem rozlévá se ticho.
Staleté nápisy
křiklavě k nám promlouvají,
oči nechápou, uši neslyší.
A Bůh mlčí.
Cítím to také spíš jako hanele. Byli bychom bláhoví, kdybychom si mysleli, že k nám bůh mluví jako člověk.
11.11.2009 20:07:00 | Dota Slunská
nemlčí... to jen my si někdy zacpáváme uši a zakrýváme oči... a naše chyby omyly a hříchy přičítáme boží nelásce...
24.03.2008 17:51:00 | hanele m.
Jakoby v těch klášterech a kostelech všechno přetrvávalo a odráželo se od toho ticha.
Také mám takové pocity,když procházím.
29.07.2007 19:07:00 | s.e.n
Krásná, ale Bůh mluví k těm kteří naslouchají. Tak slyš a třeba pznáš jeho hlas.
16.07.2007 22:55:00 | Regnator