nadčasová

Dnes dýchla na mě
touha dávných věků,

pod oblouky v
ve stylu empíru,

jak bylo složité
udržet si etiketu,

a jak dusila
ta spousta kovu
kovaná vždy na míru,

tak někdy připadá mi
naše žití,

at v brnění
či v korzetu

a dokud neuslyším
na zápraží
vlčí vití,

tak budu stále děkovat
za chvíle,
že jsi tu.

Ve Tvých očích
jsem na chvíli někým,

ten pro koho
má smysl žít,

a nezáleží
čím jsme byli předtím,

jdou etikety stranou,
když toužím lásko
Tebe políbit.

No a tak v opojení
dávných časů,

jsem poslal políbení
současnou vteřinou
prostorem

a ještě pohlazení
do Tvých jemných vlasů...

..s díky nadčasovým..

to že ve Tvém srdci
Lásko jsem...