Ujíždím autem svých snů
Přede mnou zeď z kamení
Co kámen to lež z cizích úst
A dráty jsou nepochopení
Přesto přidávám plyn
Buď uhne nebo ji prorazím
Ujíždím autem svých snů
Před čím utíkám netuším
Má touha chce pořád růst
Já z pod zámku ji nepustím
A v srdci kam se podívám
Zmatek vztek a lítost mám
Ujíždím autem svých snů
Zavírám oči únavou
Nevím kolik to táhnu dnů
Pameť mám potrhanou
Těch zdí stále přibývá
A moje S.O.S. nikdo nevnímá