Anotace: Tuhle jsem napsala při čekání na autobus do práce.. Malý klučina se totiž hrál v parku opodál s míčem a mně nějak propadli vzpomínky..
.
Spletený copánek
A stužka ve vlasech
Děvčátko z papíru
Na mně se kouká
Barevný oblázek
U nohou měkký mech
Šatičky na míru
Hezká to holka
Možná že takovou
jsem taky byla
Tak trochu princezna
Tak trochu víla
V domečku z karet
jsem tehdy žila
Pohádky četla
O princi snila
Spletený copánek
Kadeře dlouhé
Trochu se stydí
V očích má zář
Držíce oblázek
Kouká se moudře
Na svět a na lidi
Necítí zášť
Teď už tou holčičkou
nejsem a nebudu
Už nestavím vesnice
z listů a žaludů
Neběhám v květinách
Nedělám ostudu
Už nehraji si na bábu
na poli u stohů
To děvčátko z papíru
Ještě nic neví
Jak osud krutě si
Vybírá daň
Točíc se ve víru
Všechno se mění
Po velkém vítězství
Zůstaneš sám
Pálím ten papírek
I holčičku na něm
Pomalu ztrácí se
Hltá ji plamen
Já dospěla, bohužel
jak šel den za dnem
Tak sbohem, navždycky
… s dětství je amen …
.
myslela sem podle nějakýho tcýho komentáře že si tu přečtu konečně aj něco slovensky...a nic :o(
ale aj česky je to hezký :o)
20.01.2008 13:08:00 | hanele m.
panejo... vidno ze si z preverta neco beres... krasne se to cetlo... tak dobre narymovanou basen sem tady dlouho necetl.. libi se mi i ta jednoduchost... jo, du na dalsi... dostalas mne... (snad najdu neco i po slovensky...)
04.09.2007 21:22:00 | Tömätäri
strašně ráda vzpomínám a tvá báseň mi to ulehčila. Milá, i když smutnější, než je u tebe zvykem
01.08.2007 14:50:00 | její alter ego
taky se mi libi.....ale pride mi to smutny..ale to nemeni nic na toim ze je dobra:-)
21.07.2007 14:18:00 | Adrianne Nesser