Smutek i naděje

Anotace: to se tak život někdy zamotá

Ke klávesce usedám,
jak jen ty písmenka urovnám?
Lžíce,židle,ručníky...stůl
..co vzpomínky,také dělit mám je napůl?
Je konec.
Už psát se mě nic nechce,
jen tiše snít,
jak moc bych si přála opět psát " milý můj".
Že stýská se mě,
že chybíš mě a chci tě moc,
schoulit se do klubíčka k tobě po celou noc.
Snad jednou možná,snad
mě bude někdo milovat.
Snění do uzlíku s nadějí ukládám
a ke klávesce opět usedám.
Lžíce,židle ručníky..stůl.