jiný, než jsem myslela

Před měsícem na akci poznala jsem kluka,
teď můj pravý ukazovák na čelo si ťuká.
Romantikem tělem duší
tak, jak se to přeci sluší,
opíjel mě svými slovy:
" Vlasy hodné zlatovlásky
a tvář, co nezná vrásky. "
Takhle zněly jeho řeči
bezpochyby plné lásky.

Jako slavík zpíval stále,
nepřestával na mé chvále.
Že by láska, opravdu?
Jednou ho však chytla chuť
vrhnout se na moji hruď
a to nadržené prase
chtělo by sex zas a zase.
Teď si hrajem na pravdu?

Nalítla jsem nevím jak,
vstoupila na špatný vlak,
k pochopení hledám klíč.
Láska se za chtíčem skrývá
tak, jak to u kluků bývá.
Nejsem dívka náruživá,
dej ze mě ty pracky pryč.!