Anotace: ...od jedné zamilované...P.
Kdy večer hladím sebe sama,
a osudu jsem odevzdaná,
zavřu oči a cítím Tvé dlaně,
hladíš mě, díváš se na mě.
Cítím Tvůj horký dech,
Tobě patří každý můj vzdech,
každé mé zachvění,
i slunce zatmění.
Stoupám výš a výš,
a Tvé rty jsou níž a níž,
Tvá hlava padá mi do klína,
Bože...vím, nejsem nevinná...
Mně se to tak líbí,
a naše pohyby,
jsou vášnivé, divoké a krásné,
není už nic...a každé světlo zhasne.
Už jsme spojeni,
to úžasné souznění,
to chvění,
nad které není,
ta vášeň, která proplouvá nocí temnou,
jsme tu je my dva-já s Tebou a Ty se mnou.
Přichází to...už jsme v pasti,
Tvůj horký dech a výbuch slasti,
naše zachvění,
naše souznění...
Jsem šťastná, oči nám září,
a lásku vidím i ve Tvé tváři.
Pojď...pojď ke mě znovu,
nemohu se Tě nasytit, já stále mohu...
Obejmi mě...miluj mě...dávám se Ti celá,
Bože...jak strašně bych Tě chtěla...
Tahle báseň je opravdu skvělá, jako bych ji psala sama ... super a to E.A.:si piš, máš pravdu. :oP :o))
02.09.2007 11:42:00 | NikitaNikaT.