Hořkost

Anotace: básnička, co mě napadla po dost těžkém období

Je ticho, tma dotýká se všeho kolem
A já tu sedím se svým velkým bolem,
Přemýšlím, jak se to mohlo stát,
Nezbývá, než se jen hořce pousmát.

Když nejde ani krvi rodné věřit,
Když nejbližší začnou tvůj svět bořit
A nechápou, že život svůj v něm máš,
Pak velmi těžko pláči odoláš.

Však není cesty zpět a já ji nehledám,
Jen stále poklad svůj v srdci ukrývám
A chráním jej a budu navždy dál,
I kdyby celý svět snad proti stál.