Zelená pohádka
Zelená pohádka
Anotace: Díky Tykadlům beznaděje jsem se dozvěděla další příběh… Věnováno… A gratuluji k návratu mezi nás :-)
A krajky lidských těl
se rozplynuly v mořské pěně
- konec bolavé všednosti –
Začátek pohádky
stmívá se
…
příjemně se stmívá
…
tma
…
nádherná tma
…
osvobozující tma… padám…
…
ticho
…
krásné ticho
Co je?
Co se děje?
Někdo mě budí
Proč?
V cizím pokoji
s přístroji
v cizím těle
JÁ
Co tu dělám?
Vítej zpět…
Co?
Zmateně se rozhlížím
Zmateně v sobě hledám
rozkrájenou mlhovinou
střípky vzpomínek
Já…
Vždyť já chtěla
jen na chvíli
od svých slz
(asi ta tráva byla silná…
nebo jí bylo moc…)
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Děkuju moc Levandulko...já nemám co říct...málem mě rozplakala...ta vzpomínka..ten pocit...pořád se vrací a nejde s tím nic dělat. Snad časem, byla jsem hloupá a vyžrat si to musím, hezky až do dna:)) ta báseň je nádherná a ty jsi úžasná
děkuji moc, mám Tě ráda! Roz
16.08.2007 14:30:00 | Rozárenka
Nevím, oč jde, ale dílko nechalo ve mne cosi, co mne donilo se zamyslet nad jistou věcí.
P.S. Chjo, někdy je tak těžké tu psát pořád nejistě a opatrně, ... někdy mám pocit, že raději nenapsat nic ... Zlo tu číhá každý den. Asik se ta osoba nudí, stále něco vymýšlí.
11.08.2007 15:18:00 | NikitaNikaT.
Taky nevím co říct...tak budu radši mlčet, někdy je to tak lepší...//krásné//
06.08.2007 17:06:00 | paranoidandroid
... nevidím, ale cítím ... možná je to pro dnešek málo ... ale víc s opravdovostí nemám ...
06.08.2007 09:57:00 | Marcella
