Vždy mne utiší
a jejich horký dech ovívá
chladnou noc
mé ostrovy
jakoby nebyly jiné
zelené ostrůvky
v mořích spánků
a krtek nikdy nebyl
kozlem v zahradě
Ta místa kde sním
kam odcházím
se vším bohatstvím
jménem rozkoš
dobře znám
a přes to vím
že na denním světle
tělo nelže
jsem lišejník
chudý směrník
ve srovnání se všemi ostatními
divy světa
vnitřní vlákna sytím
a šeptám jim z dálky
jste místem mých snů
a vaše polibky
mě lemují
žlutozlatým vláknem
když procitám …
každé vaše ráno
Okna dnů
Už jsem je
tolikrát otvíral
vyvětrával pocity
ještě nejsou
ztrouchnivělá
pořád dobře dovírají
netáhne mi na smrt
Dívám se z nich
na venkovní lásku
co se pojí s mou vnitřní
mávám vlaječkami
s tvým jménem
směješ se na mě
a já zavírám okno
Vítej v mé noci, lásko
06.08.2007 10:39:00 | smudlinek
... jsi bohatá ... sama sebou ...
... vidíš jak za Tebe u Tebe ... LOBuju? ...
06.08.2007 10:03:00 | JardaCH