Anotace: ... není o co stát...
Něco se ti leskne pod spodními víčky
že by zas režisér Život nalepil úmělé slzy?
Ústa zkřivená v paragraf bez obsahu
ruce dokořán jak dvojkřídlé okno beze skel
Schoulená, spoře oděná, padá ti župan z ramena
a odkrývá tvoji kyprou nahotu
Bílá tvář připomíná mísu, do které po ránu zvracívám
tvoje výlevy a nálady a ublížené slzobití
Zase už začíná svítat a já jsem ještě nezamhouřil
včerejší kocovinu svého neviditelného provinění
Musím už vstávat a ještě jsem si nešel lehnout
Popeláři vyvážejí tvoji včerejší prázdnotu
a moji dnešní únavu hází hoch před práh zabalenou do novin.
09.08.2007 15:25:00 gallatea
ach jo...kto ich nepozna..ale predsa len.. sladkost uzmierovania....ale to este musi navzajom ludom na sebe zalezat.. hadky, ktore nekoncia vasnivym zmierenim,ale tak nejak vysumia- hm, vtedy uz obycajne nie je o co stat ani po tom zmiereni...myslim ja
07.08.2007 17:01:00 HarryHH
Nejhorší konflikty a hádky jsou zdánlivě bez důvodu ...
... o nehmatatelné maličkosti ....
Ale to je jen zdání ....
... ty maličkosti jsou totiž konflikt mezi představami a skutečností ...
kdy představy mají navrch před skutečností ...
*- .... a proto nezbývá než věřit, že naše sny a představy o světě a těch druhých jsou pro nás to nejcenější co máme ... a nějaká realita, .... ta nám může být ukradená ... :-)))
06.08.2007 22:26:00 jehlaspichlas
Někdy se všechno zhatí dohromady, takže jediná cesta,
jakz toho ven je, hodit za hlavu, a potom jednotlivě
neduhy vyřešit. Ale s depresí vám nějak nepomohu, mož-
ná vám doporučím antidepresíva.