Taneční boty

Anotace: Báseň o tom, že samota nemusí být tak děsivá.

Taneční boty
Mraky se po nebi kutálejí,
měsíc se za ně schovává,
začínám vážit o pár kil míň
a pode mnou kaluž krvavá,
však jen je od nachového nebe,
když vlije se do něj i můj stín.
Různé ozvěny přidají se,
ze všech stran a smíchají se
a večer společník osamělých
tím, že dolít chce mi netají se,
dnes už mi nevadí, jak se chovat,
tak nebudu bláhově abstinovat.
Počkám až měsíc svlékne šat,
nazuji si své taneční boty,
vyzvu ho a budem tancovat,
na kraji vysuté plochy,
dnešní večer ve vyšší společnosti,
zažloutlá stoka a krysí hosti
-a přesto se krásně tancuje,
tomu, kdo mé boty nazuje.