Duševní fotosyntéza
Duševní fotosyntéza
Anotace: ... bez světla není života … (a přece i ono umí ničit…)
A budeme svítit bakteriemi,
třeba vesmír jejich světlo přijme lépe
než napodobeniny sluncí u silnic
Snad s rostlinnými bateriemi
přijmeš nás na milost, smutný světe
Tak nebudeme pro Tebe stádo sinic…
Světélkuji
jen na okraji duše,
abych světelným smogem
nerušila své lidské srdce…
(promiňte mi těch pár paprsků,
kterými jsem spojena s domovem)
A dálnicí domů život opředeme,
třeba v tom blahu rodiny pokvetou,
Ukážeme galaxii, co člověk umí…
Nevšímejme si, kam jáství zveme,
možná jsme jen nultou parodií zakletou,
možná i nám v žilách čisté nebe šumí…
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk15.08.2007 21:45:00 Boscai
každá sloka má svou pravdu... a dohromady tvoří smutný obrázek naší společnosti
krásný :)
Světélkuji
jen na okraji duše,
abych světelným smogem
nerušila své lidské srdce…
(promiňte mi těch pár paprsků,
kterými jsem spojena s domovem)
- tahle sloka je prostě.. mňamózní :)
14.08.2007 23:38:00 Dandysek
Své lidské srdce! To jsou takový pitomosti a vymyslet dvě denně - chudák zaměstnavatel této paní...
14.08.2007 13:24:00 j.c.
Dyagnoza:
světelkující mateřské znamínko
na černé tečce vesmíru..
Neodstraňovat!!!
****
Jiří senior
11.08.2007 15:08:00 NikitaNikaT.
Tohle dílko je pro mne velmi zajímavé, ale jsem nějak neporozumněla té prvné sloce(celé), nevím, asik mi tam moc nesednou ty "bakterie", asi su jen hloupá blondýka ... zkrátka jsem to nepochopila. :(
08.08.2007 11:38:00 Marcella
... šedivé ... místo zelené? ... barvu není tak jednoduché nosit ... každá nesluší každému ...
