Jak velká je samota
Jak velká je samota
Jak velká je samota?
Tak velká jako náruč táty,
která tě nikdy nechovala.
Jako ústa mámy,
která se neusmála.
Jak velká je samota?
Jako černá díra
v davu lidí.
Jako velká láska
která o city tě šidí.
Jak velká je samota?
Jako malé pírko,
co letí Macochou.
Jako čerstvé batolátko,
když má stát na nohou...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskPrvní dvě sloky super, pak slabší...
ale rozhodně je to povedené pěkné dílko.
Ještě co se týká obsahu tak mě překvapuješ. Nevím jestli jsi to napsala záměrně tak optimisticky nebo to byla nehoda :) ...podle tvé básně je samota vlastně jen mihnutí, vlastně ani není... s čímž já velmi a velmi souhlasím (neboť trpím poruchou nepřetržitě dobré nálady) ...jenže od tebe jsem to nečekal...že by štěstí úlet :-))
10.09.2007 12:06:00 | jasix
Karme, dílko jistým způsobem smuténko, ale velmi líbivé, plné naděje. Děkuji za tohle dílko. Někdy mám podobný pocit, ale tady, ... tady vím, že nikdy nebudu sama.
15.08.2007 12:10:00 | NikitaNikaT.
moc hezka, opravdu, moc hezka
12.08.2007 09:04:00 | Eva Adamovič
Cítíš se za obrazovkou osamoceně?:)
je jen ticho za okny
a šumění vzdálené řeky
je jen hluk kamionů
a tiché chrápání psa
je jen tichá hudba z monitoru
a uspávající laskavá slova..
posílám úsměv:)
09.08.2007 02:23:00 | Rádoby zoufalá