Kovová růže
Kovová růže
Anotace: O růži
Na žhavou kovadlinu,
pomalu dopadá,
kov rudě zářící,
tvaruji ho jak med,
upravuji podle svých potřeb,
jak těsto lehce jde,
vytvářím z kovu,
pomalu ale jistě,
růži kovovou,
aby dlouho vydržela,
jako láska naše,
vypadá krásně,
jak její jmenovkyně,
které bohužel uvadá brzo,
mnohdy i jak jejich lidi,
kteří je v naději dávají,
ve všechno,co v tom okamžiku věřili,
bohužel však kovová růže nevonní,
vůní krásní jak živá,
která spousty barev má.
Dávám do práce všechno,
co jen dat můžu,
pomalu ji dokončuji,
nad líhní rožhavenou.
a odcházím do krčmy.
Nemůžu se již dočkat,až ti jí předám...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Máš osobité vyjadřování a celkově výrazný styl... myslím, že se tvá poezije dá od jiných autorů dobře odlišit, očividně do toho dáváš kus své duše... jen tak dál... BTW: Růže jsou dokonalé květiny, nehynoucí i když řekněme, klasicky staromódní.. dle mého však nikdy nezklamou a jejich vůně je jako závoj euforie... ^^
10.08.2007 20:15:00 | Shadow Cat
Mohu ti snad dát sto procent, když sis je plně zasloužil?
Já myslím, že ano. Dokonalá, vyjadřující. Tohle se mi nikdy nepovede, tohle je třeba mít cit a umění..
09.08.2007 16:04:00 | Megn
