Anotace: ...
Nechám se unést
do světa pádů,
budu se plést,
do toho, o čem nemám ani páru.
Tam křiky pláčou
u fontány úpadkú,
čekají že vstanou
každého třináctého pátku.
Srdce jim lámou
nepovedené šance vstát,
Ti nahoře se jim smějou.
Jak se to mohlo stát?
Mám, nemám sílu,
nemám, mám strach
co když zase spadnu,
pokryje mě prach.
Je třeba jej oprášit,
odehnat plakající křiky.
Je třeba se snažit,
zabrat za nezabrané kliky.
Já a svět upad aby vstal,
na konci zábradlí hranic jsme přelezli.
Nenechám si vzít ráj co mi KDOSI nahoře dal,
nechci už tam odkud jsme vylezli.
Teda!!! Smekám!!! Tady ta báseň je moc dobrá... až výborná!!! :-)
24.09.2007 23:06:00 | Dagon.Lestat - My winter storm
"Nenechám si vzít ráj co mi KDOSI nahoře dal"... ...nikdo si nechce nechat vzít ráj, co mu KDOSI nahoře dal... ...proto bychom si měli vážit každého dne, kdy jsme v onom ráji. Moc krásné verše
17.09.2007 15:37:00 | Pechy87
vždycky se najde nějakej vyprošťovák, podám ti ruku jestli spadneš...;)
11.08.2007 23:14:00 | Trdlo