Anotace: Nebojme se ho překonat, potom budeme volní
Jdu nocí, tmou,
tmou nekonečnou.
Bloudím nocí,
jsem unášen řekou.
Řekou času, proti proudu chci plout.
Jsem sám a chci být sám.
Jdu vstříc obavám.
Obávám se něčeho, ničeho, zla.
Bojím se a mám čeho.
Vidím sebe a vidím jeho.
On tady byl a on tady bude,
je tady kolem, je tady všude.
Porazím ho, vždyť nic to není,
já nechci vejít v zapomění.
Zas vidím světlo, světlo v dáli,
jak ohně plamen mě teď pálí.
Něco vede mne ze tmy ven,
už brzy spatřím modrý den.
16.08.2007 17:44:00 Miro Sparkus
Pěkná báseň... jen mi to přijde trochu useknuté na konci... celou dobu to má spád a najednou to končí jedním veršem... možná trochu více to rozepsat, mohlo by to být ještě o něco lepší... =)