Návštěvnost
Strach
Strach
Jdu nocí, tmou,
tmou nekonečnou.
Bloudím nocí,
jsem unášen řekou.
Řekou času, proti proudu chci plout.
Jsem sám a chci být sám.
Jdu vstříc obavám.
Obávám se něčeho, ničeho, zla.
Bojím se a mám čeho.
Vidím sebe a vidím jeho.
On tady byl a on tady bude,
je tady kolem, je tady všude.
Porazím ho, vždyť nic to není,
já nechci vejít v zapomění.
Zas vidím světlo, světlo v dáli,
jak ohně plamen mě teď pálí.
Něco vede mne ze tmy ven,
už brzy spatřím modrý den.
tmou nekonečnou.
Bloudím nocí,
jsem unášen řekou.
Řekou času, proti proudu chci plout.
Jsem sám a chci být sám.
Jdu vstříc obavám.
Obávám se něčeho, ničeho, zla.
Bojím se a mám čeho.
Vidím sebe a vidím jeho.
On tady byl a on tady bude,
je tady kolem, je tady všude.
Porazím ho, vždyť nic to není,
já nechci vejít v zapomění.
Zas vidím světlo, světlo v dáli,
jak ohně plamen mě teď pálí.
Něco vede mne ze tmy ven,
už brzy spatřím modrý den.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Pěkná báseň... jen mi to přijde trochu useknuté na konci... celou dobu to má spád a najednou to končí jedním veršem... možná trochu více to rozepsat, mohlo by to být ještě o něco lepší... =)
16.08.2007 17:44:00 | Miro Sparkus