Každou svou vteřinou ...

Každou svou vteřinou ...

Anotace: ...utíkám ...taky utíkáte ...bolí vás pak u srdce ...

Den propršel
každou svou vteřinou.
Přicházející noc
okradená o nebe plné hvězd
s vlhkou příchutí podzimu
mi vklouzává s obscénním smíchem satyra
do hlavy.
Jdu ven.
Nažloutlé světlo lamp
vrývá mi do očí
drápy divoké šelmy
stále opakující se slova.
„…jsi vrah …vrah vlastního času… .“
Utíkám.
Utíkám i vlastním myšlenkám
které se jako kanibalové
vzájemně požírají.
Zastavuji.
S bolestí na prsou
u hřbitovní zdi.
Není mi překážkou.
Procházím se mezi náhrobky
s dávno zapomenutými jmény.
Dojdu až k soše plačícího anděla.
Usedám
Tvář přitisknu k chladnému kameni.
A tak
vedeme spolu dialog.
Beze slov.
Tok myšlenek
který z nás vyvěrá
v gejzírech emocí
se vzájemně prolíná a míjí
v hypnotickém proudu
zrodu a zániku.
Šum křídel noci utichá.
Probouzím se.
Z postele koukám jak za oknem
prší den
každou svou vteřinou.
Autor WhiteSkull, 13.08.2007
Přečteno 440x
Tipy 2
Poslední tipující: gallatea
ikonkaKomentáře (22)
ikonkaKomentujících (22)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Po nocích Duše Tvá se toulá
Tvé tělo astrální lehoučce
hřbitovní zdí prošlo
Plačící anděl zde čeká naň... :-))

04.12.2007 09:26:00 | Judita

Uf, ještěže se z toho pan básník umí vypsat..
Taky utíkám - až se za břicho popadám..:)

31.08.2007 18:56:00 | Rádoby zoufalá

Nebe to ví..... a andělíčci občas pláčou.

25.08.2007 21:36:00 | MalaIzis

Propršel jsi se k sobě...ty chvíle znám, kdy mluví sochy, stromy, kamínky, beránci na obloze, měsíc i hvězdy... jsi sám a přitom víš, že ne...
protože to všechno musí mít přece nějaký smysl...

...až jednou vrátíme se tam
odkud jsme přišli kdysi sami
budu tam sama
budeš sám…?

zbytek máš v mojí ,,Nebudeme se hledat..."

16.08.2007 19:25:00 | no

Nerad utíkám…
Naposledy jsem dobíhal autobus, a kdyby nebyl ten den poslední, tak ho nechám jed.
Občas, ale sedím a dívám se na své ruce.Vidím jak je čas mění a nenávratně mizí,jak ho ztrácím.
To jsou chvíle kdy mne bolí u srdce. Opravdově…
Taky ti musím poděkovat.- Za toho anděla.
Jsem rád, že jsou i další.
Jeden stojí u nás, po levé straně hřbitova, u hrobu co už není vidět.
Není můj.
Je to anděl mé ženy.Tiše s ním rozmlouvá, pak ho pohladí a ruku v ruce jdeme domů.
Jo, život je zajmavej…
Přeji krásný den.

15.08.2007 12:02:00 | kouzelníček

..všechny dny přece nejsou stejné..:o)

14.08.2007 20:11:00 | Žqáry

Je zajímavé,že mám stejný zážitek.Proto toho využiji.
Děkuji moc také za potkání dvou přátel,kteří od toho okamžiku mají místo v mém srdci.

14.08.2007 16:31:00 | s.e.n

:-)))..jestli je dárek ta fotka..tak.....to není fér ;-)

14.08.2007 13:28:00 | isisleo

... hu! ... (všechno ostatní už bylo řečeno) ...

13.08.2007 19:55:00 | JardaCH

Jen tak si mlčím, malý kámen v dlani...
sodalit? křemen? nebo oblázek?
lhostejno, jaký název mu byl daný...
umí vyprávět... a hřeje... od lásek?
nebo od všeho, co čas do něj vložil?
jen tak si mlčím, vnímám jeho cit
a všechno, co si tu na světě prožil...

svedls mne v místo,
kde jsem se prostě musela zastavit...

:o)

(jen emoce, nic víc)

13.08.2007 18:16:00 | Cecilka

...pár poznámek pro všechny ...nějak si je rozeberte :) ...
...díky ...
...mám rád kameny ...sochy ...a vůbec všechno pěkné ...tedy podle mého zvráceného vkusu ...i vás :) ...
...na dovolené jsem nenapsal ani řádku ...proč taky ...nasával jsem slova abych se teď mohl podělit ...za to dík i lidem které jsem potkal ..."sen"...
...blábolík není o snu ...kdo uhádne má u mne dárek ...
...v hlavě mám spoustu obrazů ...jen je neumím namalovat ...buďte rádi ...
...pravda je , že podzim ještě není ...byla to jen taková příjemná podzimní nálada ...možná proto , že mám po dovče ...
...nemlčte , povídejte si ...jen tak vám bude dobře ...a taky bude moudřejší ...
...tak tedy ...dík ...

13.08.2007 14:04:00 | WhiteSkull

Nemám slov
na vyjádření
pravdy těch strof
stojím jak sloup
je pokorné
mé mlčení...

13.08.2007 13:52:00 | Bíša

hele, ještě není podzim?!:-)
i když mi to nějak do mé momentální nálady nesedí, musím uznat, že je to nádherné. ten závěr je tak působivý, že si těch pár slov asi někam opíšu.

13.08.2007 13:22:00 | paranoidandroid

Z postele koukám jak za oknem
prší den
každou svou vteřinou.

pri tom mam v hlave moc hezkej vobraz..fakt..asi mas taky nejakej svuj--

13.08.2007 13:01:00 | veronika

... život v každé kapce ... prší a prší
... pozor na plnou hráz ... musíš vodu pravidelně odpouštět a dopuštět ...
... stále stejná hladina
... jo kdyby to tak šlo ... a proč vůbec je kdyby ...

13.08.2007 13:00:00 | Marcella

Beze slov...

13.08.2007 11:08:00 | Rybí_kost

Že se na dovolený líp píše? Je to fajn. :-)

13.08.2007 11:02:00 | Aťan

Jednoho stováka máš u mě už od včerejška :o)

STIMPRE: V některých věcech si asi nejlíp porozumí holky s holkama... hlavně že se zase vrátí :o)

13.08.2007 10:00:00 | Hesiona-Essylt

..ty sníš..
..já koukám v reálu z balkónu na to moje štěstí,jak si to "k babičce "namíří vždycky,když už já pomoct neumím..
..a pak jen čekám..s myšlenkama..dokud se tam nevypláče a nevrátí domů..

13.08.2007 09:52:00 | STIMPRE

A co poslat k čertu celej život ty smutky, bolesti a být už jenom starý a moudrý - podzím je nádherný roční období plný barev .... nádherná báseň ... děkuju

13.08.2007 09:49:00 | Lucie Teru

Nádherná básnička...prošla každou buňkou mého těla a zanechala v ní smutně krásný dojem :-)

13.08.2007 09:48:00 | Lorraine

vieš, cítila som chlad toho kameňa.. a tak sa mi celkom uľavilo, keď prišlo ráno a bol to len ....;-) krásne!

13.08.2007 09:26:00 | gallatea

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí