Otázky

Anotace: nemůžu a ani snad nechci napsat co mě vedlo k týhle básničce...snad velká bolest a utrpení mých blízkých

Pane, proč stvořil jsi růži,
co z lásky trny svlékla.
Proč nechal’s dlaň zpocenou,
aby květ její zmuchlala.

Proč nehty rozřezaly kůži,
když tma ukrutně se vlekla.
Proč jsi duši oplocenou
nechal, aby zmírala.

Proč zoufale křičela,
rty však pevně semknuté.
Nechtěla ublížit.
A zlo bičem práskalo.

Proč vichřice fičela
tam v srdci zamknutém.
Nechtěla ublížit.
A zlo se chechtalo.

Proč musí trpět,
kdo vkročit chce do ráje.
Osude,
proč musíš být krutý kat.

Zase a opět
kosíš, tak do háje,
přece nebude
láska před zlem utíkat.

Osude, na harfu kvílíš,
trháš struny.
Vždyť každá skrývá jeden život.
Osude, vrahu.

Pane, copak to nevidíš?
Na hlavě trny.
Vrať nám náš život,
když smrt je na prahu.

Spravedlnost,
co je to?
Copak ji neznáš?
V očích led.

Zas pouze zlost
má nabito.
Copak ji neznáš?
Bude střílet.