.
vzbouzím se
když budík zvoní
spolu s ním dusot kopyt zní
to průvod koní pod našimi okny chodí
noc končí se
už jen pramálo lidí sní
.
.
zbytky ranní mlhy
pár kapek rosy
lidé jdou z polí bosi
dnešní noc ke konci se chýlí
však počkej ještě chvíli
.
.
obrysy naše na polštáři
otisky vlasů na tvé tváři
z tabulek skla zbytky našich dechů mizí
ty procitls
jsi mi zas trochu cizí
.
.
poslední útržky snů mi v hlavě znějí
já matně vzpomínám si
byls plný něhy
.
.
v konečcích prstů na nohou
ještě cítím ten pocit
dotyku jimi o zem vlahou
a vzletu do oblak
.
.
byl jsi jak lunapark
létali jsme spolu
za svitu hvězd
nahoru a dolu**
Počkej chvíli než se trochu rozkouká.Úsměv až do očí mu skočí,kolotoč štěstí opět se roztočí.
17.08.2007 09:11:00 | s.e.n
Lunapark ve mě vyvolává příjemné vzpomínky. S tvým dílkem se mi před očima přehrál fim. Děkuju
16.08.2007 14:06:00 | její alter ego
co obrysy značí na polštáři
zkus vyhledat ve svém snáři,
já však mívám pocit zvláštní
a nevím jak se ti to daří,
že při četbě tvojich básní
jsem jak v lunaparku vášní
***:o))
Jiří s.
15.08.2007 09:18:00 | j.c.
hmmm, kolotoce a podobne atrakcie ja rada:-) a ten, o ktorom pises ty, musel byt extra trieda!:-) krasne!
15.08.2007 08:51:00 | gallatea
moc díky;o)..njn, jedenáctá večerní a ještě mám za sebou celý den jízdy autem:-)
14.08.2007 23:05:00 | kakaoo