Zraješ tak jako já révo
cizím obličejem / slunce /
zlátne mi kůže
nárazový vítr
se odráží od mých přehrad
tebe připouštím k tělu
únava dovolí stárnout
tep srdce tvoří rytmus
pomaleji dozrávám
život mi pronajal
malou parcelu
za kterou někdy
ve velkých bolestech
platím
před zlým kulhavým
skřetem temnoty
půlnočního světa / měsíc /
schovávám se
do tvých rozměrů
v očekávání letu
příštího života
... vyrvaný z kořenů ...
... přeletím sám nad sebou ...
... a třeba jednou zazvoním ...
... u správných dveří ...
... CRR ...
16.08.2007 13:47:00 | JardaCH
sakra ta je skvostná a ta předtím taky i ta potom no jsem se vtom zamotal však mě rozumíš..
15.08.2007 20:25:00 | jedam
... vyvážu tvou révu hodně pevně ... a pak ... css pak budu jen ve stálém opojejí ...
15.08.2007 12:30:00 | Marcella